Děkujeme všem respondentům za účast v naší bleskové anketě. Jména výherců jsou uveřejněna na úvodní straně našeho webu, výhercům tímto srdečně blahopřejeme.

VÝSLEDKY ANKETY v procentech:

1. Co bylo podle Vašeho mínění hlavní příčinou jaderné havárie v Japonsku?
Fatální v případě Fukushimy nebylo zemětřesení, ale nadprojektová tsunami, která zaplavila dieselagregáty.

2. Obáváte se přímého ohrožení obyvatel ČR radioaktivním prachem, čířícím se z Japonska?
Radiační situace v České republice je normální, prokazují to všechna měření prováděná jak v ČR, tak v okolních zemích (aktuální hodnoty najdete např. na adrese www.suro.cz). Stopová množství umělých radionuklidů, která se podařilo supercitlivými metodami prokázat, jsou zcela nepatrná. Žádné riziko pro občany opravdu neexistuje.

3. Je podle Vás významný rozdíl v technologii a konstrukci jadernách elektráren v Japonsku a ČR?
První blok elektrárny Fukušima Daiči o výkonu 439 MWe je z pohledu dnešní jaderné energetiky „pradědeček“. Do provozu byl uveden již v roce 1971. Jedná se o tzv. „varný reaktor“ BWR (Boiling Water Reactor), který vykazuje zásadní technické odlišnosti od tlakovodních reaktorů PWR (Pressurized Water Reactor) resp. VVER, které jsou instalovány např. v Jaderné elektrárně Temelín.

Elektrárny s reaktory BWR jsou tzv. jednookruhové. Pára pro pohon turbíny je vyráběna přímo v tlakové nádobě reaktoru. To znamená, že při problémech s palivem (např. netěsnost z důvodu zvýšení teploty) jsou radionuklidy poměrně snadno dále šířeny do technologických systémů elektrárny.

Elektrárny s reaktory PWR jsou tzv. dvouokruhové. V tlakové nádobě reaktoru je ohřívána primární voda, která je následně vedená do parogenerátorů (tyto BWR vůbec nemá), kde uvádí do varu vodu sekundárního okruhu a vyrábí tak páru pro turbínu. Stěny trubek parogenerátorů tedy od sebe oddělují primární a sekundární okruh a oproti BWR představují „relativně neprostupnou“ bariéru pro přechod radionuklidů z chladiva primárního okruhu do sekundárního okruhu.

4. Dokážete odhadnout, ve které oblasti života působí na člověka větší radioaktivita?
Žijeme v prostředí, kde jsme obklopeni přírodní radioaktivitou. Máme např. v ČR velké množství radonu, uniká ze země, boj s ním je i otázkou stavebních řízení atd. Zvýšená radioaktivita se projevuje i v letadlech ve vyšších výškách vzhledem k vlivu kosmického záření. Mj. atmosféra je zaneřáděna pozůstatky pokusů s jadernými zbraněmi. Zvýšená radioaktivita se pozoruje i v okolí tepelných elektráren vzhledem k přítomnosti uranu v popílku.

5. Znáte dávky záření a jejich dopad, které absorbuje lidský organismus při RTG vyšetření?
Dle věstníku MZČR z 11/2003 se typické efektivní dávky klasifikují:

• 0 (0 mSv): US, MRI
• I (<1mSv): RTG snímky končetin, hrudníku, pánve
• II (1-5mSv): IVU, RTG vyšetření bederní páteře, NM vyšetření, CT hlavy a krku
• III (5-10mSv): CT hrudníku a břicha, NM vyšetření
• IV (>10mSv): PET
   

Radioaktivní mrak nebyl pro nikoho, kromě bezprostředního okolí JE Fukušima, nebezpečný. I když rozptyl radioaktivních látek po pokusných výbuších byl  o hodně větší, celková průměrná dávky ze všech  těchto výbuchů byla asi 3.8 mSv,  což je rovno jedné roční dávce pro obyvatele ČR z přírodních zdrojů.

6. Postavili byste si dům v blízkosti JE Temelín?
Temelín i Dukovany však stojí v jedné ze seismicky nejstabilnějších oblastí Evropy. Například konstrukce Temelína je projektována tak, aby odolala mnohem vyššímu zemětřesení, než je vůbec ve stabilním Českém masívu možné. Seismicita byla jedním z kritérií výběru lokality pro elektrárnu Temelín a hodnotila se v okolí vzdáleném až tři sta kilometrů od elektrárny. Velkou část této oblasti tvoří Český masiv a Temelín se nachází na jeho nejstarší a nejpevnější části. Seismickou odolnost elektrárny Temelín potvrdili v roce 2003 také odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Od roku 1991 je seismická aktivita v okolí elektrárny Temelín nepřetržitě monitorována lokální seismologickou sítí. Obdobně platí i pro Dukovany.
Provoz v Dukovanech a Temelíně má má navíc tři nezávislé systémy, které dokáží udržet celou elektrárnu v chodu. Těmto třem úrovním jištění se říká systém třikrát sto procent. Znamená to, že když jeden systém vypadne, ještě dva stoprocentní jsou v záloze.

7. Myslíte, že je v ČR dobrá informovanost o jaderné energetice?

9.Jste připraveni na nestabilitu přenosové sítě způsobenou větším počtem elektráren ze zdrojů, které dodávají v závislosti na změnách počasí?

10. Byli byste ochotni sami přispívat (zdražením elektrické energie) na výzkum alternativních zdrojů?

11.Myslíte si, že v ČR má význam výzkum a výstavba alternativních zdrojů?

12. Kdyby se zítra konalo referendum o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, hlasovali byste pro dostavbu?

13. Domníváte se, že po uvedení Jaderné elektrárny Temelín (dvou nových bloků) do provozu bude mít ČR dostatek elektrické energie?
Zcela zásadní tvrzení pro další směřování české energetiky zaznělo 19. března na půdě brněnského Vysokého učení technického. Většina přednášejících se na konferenci nazvané Evropské dilema nad elektrickou energii, pořádané Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity, shodla, že pokud se chce Česká republika vyhnout energetické krizi, musí zvýšit podíl jádra na výrobě elektrické energie. Tedy vybudovat další bloky atomových elektráren. Česká republika v současnosti vyváží nevyužitý přebytek vyrobené energie do okolních států. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu jde o 25 % celkové produkce. K hlavním odběratelům přitom úřad řadí v prvé řadě Slovensko, následuje Německo a poté Rakousko s Polskem.
   „Tuto svoji  exportní pozici můžeme udržet do roku 2015, prolomením limitů těžby uhlí můžeme oddálit rozhodnutí o dalším řešení do roku 2025. Ale rozhodně už nelze počítat s exporty na současné úrovni,“ shrnul horšící se situaci ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Ladislav Pazdera.
   Téměř dvě třetiny elektrické energie vyrobené v ČR přitom pochází z fosilní paliv, valná většina z uhlí vytěženého na našem území. Tento pramen ale s největší pravděpodobností vyschne do dvaceti až šedesáti let – odhad nemůže být přesnější, protože nejsme schopni předvídat budoucí energetickou strategii a, jak již bylo řečeno, situaci může ovlivnit těžba uhlí za stávající limity. Zároveň je třeba počítat s faktem, že nebude možné elektřinu nakupovat z okolních států, protože ty mají již dnes vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby.

14. Z jakých zdrojů čerpáte informace o aktuálních událostech v Japonsku?

15. Považujete informace o událostech v Japonsku za dostatečné?

16. Jaký dle Vašeho názoru budou mít události v Japonsku vliv na světovou jadernou energetiku?

17. Jaký dle Vašeho názoru budou mít události v Japonsku vliv na jadernou energetiku v ČR?

18. Věděl jste o existenci společného webu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Ústavu jaderného výzkumu Řež na adrese http://fukusima.protebe.info/?

19. Jaký druh energie považujete za nejperspektivnější?

20. Jaký druh energie považujete za nejekologičtější?